DORIAN SCOTT

MINULOST

Dorian se narodil do rodiny v Seattlu. Na světě byl už jeho starší bratr Theodor, takže byl druhým dítětem. Zdálo se, že to byla prostě normální rodina, ovšem nakonec se stejně muselo všechno změnit. V mladém věku přišli oba kluci o mámu, která bohužel zemřela a tak jejich otec na ně zůstal sám, ovšem ten to nikdy nezvládal. Svůj žal utápěl v alkoholu a z nějakého důvodu smrt dával za vinu svým hochům. V jejich otci rostla agrese a tak začali být oba dva mlácení. Zvládali to, neboť byli spolu. Pro Doriana starší bratr Theodor byl vždycky vzorem, pokaždé chtěl být jako on, měl ho nadevše rád, dokonce si skvěle rozuměli, byli jednoduše řečeno ukázkový sourozenci.

Přes peklo, které zažíval Dorian doma se snažil být dobrý ve škole, aby jeho budoucnost měla nějaký smysl a taky, že se mu to dařilo. Byl opravdu dobrý žák. Od doby, co uměl číst se zamiloval do knih, nebyl den, kdy by v ruce nedržel aspoň na chvíli knihu. Ovšem... jeho docházka byla horší, neboť když byl zmlácen otcem, vypadal jako borůvka a tak měl zakázáno chodit do školy, aby se na to nepřišlo a otec neměl průser. Dorianovi vždycky přišlo, že většinu ran dostával on, neboť... přeci jen matka zemřela chvíli po tom, co se narodil, byl druhým synem a vlastně i k ničemu. To všechno mu otec neustále říkal, opakoval to a tak si nakonec Dorian přestal věřit a jeho sebevědomí bylo opravdu nízké.

Když mu bylo asi patnáct let a jeho bratrovi okolo sedmnácti, pomalu mu táhnouc na osmnáct plánoval s ním útěk z domova někam pryč, neboť měli toho mlácení oba dva dost. Každým rokem se to zhoršovalo a on netušil, co dělat, byl z toho zničený, chtěl to dokonce říct, ale všichni se mu smáli a proto byl nedůvěřivý k lidem. Jediný, komu kdy věřil, byl jeho bratr, který celý ten útěk plánoval. Nakonec, když mu bylo okolo šestnácti let, nadešel jejich společný den D, kdy měli prchnout. Bratr jej poslal pořádně se vyspat, samozřejmě poslechl, ovšem to byla jeho největší chyba v životě. Když se probudil, našel jenom papírek s prostým 'Promiň' a jeho bratr byl pryč. V tu chvíli přišel i o důvěru ve svého bratra, nehorázně ho to zlomilo. Nemohl se bez něj dostat pryč a tak trpěl otce sám. Ovšem, když Theodor odešel, pro Doriana to bylo jako noční můra. Otec se začal utápět ještě více v alkoholu, začal dávat za vinu i ten odchod a tak mnohé rány byly horší a po nějakých měl i několik jizev.[20:44]Utekly dva roky a jemu bylo osmnáct let, když viděl otce jak tvrdě spí v posteli a vedle něj leželo několik sto dolarovek, které mu ukradl. Se svými úsporami si sbalil svoje saky paky, zařídil si dokonce přestup na střední školu v New Yorku a rovnou se tam přestěhoval. Momentálně studuje poslední ročník na střední škole, snaží se přežívat na minimum financí a na minimum blízkých. Měl malou garsonku, která mu bohatě stačila, neboť okolo sebe měl knihy a klavír, to je vše, co mu stačilo.

DORIAN SCOTT

VĚK: 19 let

FC: Timothée Chalamet

ZODIAC: Vodnář

PLACE OF BIRTH: Seattle, Portland USA

ORIENTACE: Bisexuál

HOBBY:
Hra na klavír, knihy, psaní písní, nikotin, marihuana

RELATIONS:
Theodor Scott - bratr (má k němu jistou nenávist, protože ho nechal u násilnického otce)

Hunter Collins - nejlepší kamarád

POVAHA

Dorian je hodně milý kluk. Rád se usmívá, ovšem je hodně stydlivý. Nemá rád extrémně velké skupiny lidí, takže nějaké přednášení před tolika tvářemi mu nedělá moc dobře. Jakmile znervózní, naprosto se zakoktá a nedokáže říct pomalu ani rozumnou větu. Malá společnost je pro něj dokonalostí, i když je opravdu přátelskou osůbkou.

Srdce má rozhodně na správném místě, nejraději by se pro všechny rozkrájel, jenom, aby jim mohl pomoci. Dokonce kupuje bezdomovcům jídlo, i když jsou jeho finance malé, jednoduše nemyslí na sebe. Nesmíme samozřejmě zapomenout ani na to, že chodí s velkou radostí za starými lidmi, aby jim mohl zlepšit trochu život a nebyli tolik osamocení.

Má rád učení, je hodně všímavý, hledá detaily, někde kde třeba nejsou, ale to jej nezastaví. Čte mnoho knih, rozhodně knihy patří mezi jeho vášeň, není den, kdy by jej někdo neviděl s knihou v ruce, nebo aspoň že by ji neměl u sebe.

Je to človíček, co rozhodně věří ve své sny a ve sny druhých, proto vždycky rád podporuje ti, kteří to potřebují, ale u sebe má menší problém. Není sebevědomý, proto se nedokáže pořádně podporovat.

Dalo by se říci, že je asketický melancholik. Měl toho u sebe mnoho, ale nikdy mu to nevadilo. Považoval se odjakživa za všestranného člověka, velkého snílka, což na něm bylo rozhodně poznat. Neustále po světě chodil hodně zamyšlený, jeho hlava byla plná prapodivných myšlenek, ale rozhodně si nestěžoval. Měl sám sebe rád, i když měl nějaké ty problémy.

I když je hodně přátelský, nemá moc velkou důvěru k lidem, proto mu chvíli trvá, než si udělá nějaké ty kamarády. Co se týká jeho druhého života, jakožto milostného... je to pro něj takový Bermudský trojúhelník. Jeho povaha je taková, že se do každého dokáže hned zamilovat, což je pro něj hodně velký problém. Odjakživa tušil, že je bisexuál, jednoduše měl rád kluky a holky, kluci jej přitahovali o trochu víc, ale nikdy s žádným nic neměl. Kdykoliv chtěl něco zkusit, tak akorát se spálil a proto pro něj vztahy byly tabu a v tomto směru byl pěkně nemotorný.