Jaliyah se narodila jak matce a otci. Na světě byla už její osmiletá sestra, která samozřejmě sestru nechtěla. Právě prožívala to složité období zvané puberta a rozhodně se nechtěla starat o nějaké narozené pískle. Vypadalo to nadějně, že by měl úplnou rodinu, ovšem chvíli po narození se její otec rozhodl prchnout, neboť to na něj byla velká zodpovědnost a náročnost, na což on nebyl prý připraven.

Matka se začala starat o své dvě jediné dcery, chodila do dvou prací. Nikdy nebyly nijak bohaté, museli se spokojit s opravdu málem. Neměly ani pořádné oblečení a Jaliyah věčně nosila obnošené oblečení po její sestře. 

Jak Jaliyah rostla, rostla i její sestra. Když bylo její sestře dvacet a jí dvanáct let, její sestra omylem otěhotněla. Její matka ji však zakázala jít na potrat, byla silně proti tomu a proto jenom řekla, že se o její dítě postarají. 

Začala pracovat ve třetí práci a o několik měsíců později se narodil Xavion. Byl hodně hlučný a Jaliyah se o něj musela starat, protože sestra i matka chodily do práce. 

Netrvalo to moc dlouho a její sestra znovu otěhotněla, tentokrát s jiným mužem a dokonce to byly i dvojčata!

Jakmile Jaliyah dovršila patnácti let, začala místo školy brigádničit, potřebovala nějaké kapesné, aby si mohla obstarat hezké věci. Holky na střední škole se ji totiž neustále posmívaly kvůli tomu jak často chodí oblečená. Proto se kolikrát ulévala ze školy, pečlivě šetřila.

V šestnácti letech se ji život otočil naruby. Její matka jednoho dne byla přepadena, poležela si v kritickém stavu v nemocnici a jak se dostala domů měla velké problémy jít zpět ven. Vznikla ji fobie zvaná agorafobie, což znamenalo, že pokud vyjde z bezpečí domova, postihne ji velký pocit úzkosti a není schopná udělat ani jeden krok. Od toho dne zůstala veškerá práce na nejstarší sestře a na Jaliyah hlavně hlídání jejich synovců a neteře.