MINULOST

Narodila posledního listopadu společně se svým bratrem dvojče v hlavním městě ve Švédsku, právě proto takové příjmení, které má. Otec Američan a matka Švédka. arodili se do rodiny ne tak bohatých lidí, živili se jako pouliční komedianti než jednoho dne měli nehodu. Jak matka tak otec umřeli při autonehodě. Lyriu a jejího bratra Luca hlídala sousedka, která po zjištění právě nahlásila a vydala obě děti do sirotčince. Ve své závěti jejich rodiče měli napsáno zda k takovému dni nadejde, že si je můžou adoptovat jedině spolu, aby se nerozdělili. Do sirotčince se dostali v prvním roce života, proto jsi nejsou schopni ani pamatovat své rodiče. Ve dvou letech si je adoptoval mladý, hodný a velmi úspěšný pár alespoň se to tak zdálo, který pocházel s New Yorku kam si děti také převezli.Tyto jejich rodiče jsou inženýři, který vlastní vydělačnou továrnu, která se dětí po generace. Sami nemohli mít děti a adopce Lyrii a Luca jim přišla vhod. Navíc právě jejich nová matka měla také zrzavé vlasy i otec, takže nikdo nepochyboval, že nejsou jejich. Lyria vyrůstala velmi šťastně, mohla mít vše na co jsi jen ukázala, svého bratra měla stále po boku, začala se zajímat o umění v galerii a úplně nejvíce se zamilovala do obrazů od Vincenta van Gogha. Její záliba se taktéž ukazovala ve zpěvu, který ráda zdokonalovala. Všechno bylo tak jak má, jejich rodiče se zdáli skvělý až do jednoho dne. Lyrie bylo šestnáct let když zjistila, že její otec jede v něčem větším než jen v rodinné firmě, patřil k mafii a rozprodával drogy čímž si vydělával ještě větší peníze.Ihned běžela za matkou aby jí to všechno řekla ale ta jí vynadala a vyhrožovala, že jestli to poví svému bratrovi, že jí zabije. Samozřejmě, Lyria mlčela. Nikdy tak matku neviděla a od té doby už na ní matka byla jen zlá,přísná, nemilosrdná, chladná, odměřená i její otec zatím co na jejího bratra byli stále tak skvělí. Otec jí přikázal aby se stala pouze tváří firma aby když jen cekne tak jí mohli stáhnout dolů a Luca zaučoval jako dalšího ředitele této náramné firmy. V sedmnácti letech si našla dívku, byla z toho lehce zmatená ale ne tolik, líbali se v parku než jednoho dne přišla i k ní domů ke se líbali v posteli. Do pokoje jí vtrhla matka s neuvěřitelným křikem a dívku ihned vyhodila s tím, že už jí nikdy nechce vidět v blízkosti své dcery a Lyrie řekla, že takhle nebude hanbit jméno rodiny.Což její srdce bylo poprvé zlomeno a hned na tenhle zlom přišel ještě další. Chtěla zjistit více co jsou její rodiče zač až našla svůj rodný list na kterém nebyli zrovna jejich jména. Vytáhla to u rodinné večeře i před jejím bratrem. Byla tak moc naštvaná a oni jí to nepopřeli a její milovaný bratr Luca, bylo mu to jedno. Lyria se ale nemohla smířit, že jí celý život lhali a že se k ní poslední dva roky chovali jako k hadru k bezcenné a člověku, který musí tiše sedět. Podruhé zlomené srdce. Změnila se díky svým "rodičům" stala se tím co nenáviděla, začala se chovat stejně jako oni. 

LYRIA VIVIEN FORSBERG

Bred - otec

POVAHA

Nejvíce jí charakterizují její dlouhé zrzavé vlasy, která má celá její rodina. Vlasy se jí přirozeně kroutí ale ve většina případech si je vyžehlí. Tmavě hnědé oči za kterýma se skrývá dlouhý tragický příběh. Úzký nos a plné narůžovělé rty, které ale častokrát namaluje ostře červenou barvou. Bledší pokožka. Hubenější postava s ženskými křivkami. Lyria Vivien Forsberg se dá popsat jako typická nafrněná královna střední školy. Chodí si po ulicích jakoby jí patřili, velmi sebevědomá chůze. K lidem se chová velmi arogantně a někdy z jejich řečí i pohledů jde čirý strach. V žádné situaci najevo své pocity a emoce, po většinu času zůstává až ledově klidná. Jediné co opravdu skvěle dokáže vyjádřit vztek. Přihloupé poznámky až urážející jsou její specialitou. Její city byli několikrát zraněny a už jen nechce aby to opět nastalo, chrání se. Její chování připomíná člověka, kterému na nikom a ničem nezáleží. Lidi, kteří jí znají pochybují o její psychice, je šílená, v některých případech až zralá do psychiatrické léčebny. Dokáže být vtipná a zábavná. Občas mluví v hádankách či ve svých oblíbených citacích. Samozřejmě i Lyria má někde hluboko svojí světlou stránku, která občas musí procitnout i přes její zákaz. Její milá stránka je starostlivá, obětavá a v rámci možností hodná. Není moc trpělivá ale lidi, kteří jí chtějí poznat trpělivost mít musí. Když je na cestě k něčemu dobrému radši to úmyslně zkazí. Manipulace se stala jejím koníčkem číslo dva hned po zvratech. Její velkou slabostí jsou děti jedině k nim se dokáže chovat od samého začátku mile a snaží se jim pomoc, rozveselit je, předat trochu pozitivní energie. Je zvyklá mít to co chce a když to nemá je odhodlaná udělat vše aby to získala a nezáleží jakým způsobem. Dříve skákala štěstím do vzduchu a byla považována ze velmi pozitivního člověka, teď je spíše při zemi a lehce pesimistická. Je přísná na lidi, kteří se jí chtějí dostat blíže a podrobuje je nepatrnými drsnými zkouškami.  

Uzavřela se před vším před světem, před nějakým citem. Stala se z ní mrcha, která se nechtěla už nechat využívat od starších. Nalákala Luca, že se sejdou večer ve firmě kde přesně měl ten den "otec" schůzku s drogami. Ale netušila, že když vejdou do místnosti vytáhne otec na ně zbraň. Ne na ní, ale na Luca, že viděl co dělá, že v jeho očích klesl. Miloval ho více než kdy Lyriu, byl ochotný mu dát všechno a nemohl se smířit s tím, že se na něj bude dívat jinak. Lyria přiběhla k "otci" a snažila se mu pistol vytrhnout z ruky aby přestal mířit, ale vyšel výstřel a přímo do hlavy Luca. Spoušť ale nestiskl otec, nejspíše by nebyl schopný opravdu vystřelit, spoušť stiskla Lyria a tak zabila svoje bratra dvojče. Barvitě si pamatuje jak mu řekla ať uhne doprava a tam následně střelila. Její vina. Tohle si nese na svých bedrech. Potřetí zlomené srdce. Naprosto psychicky v háji. Podařilo se jí ale do vězení dostat otce. Pokusila se o sebevraždu ale z nějakého pošahaného důvodu jí matka zachránila, nejspíše aby tento na nic život žila dál a ona mohla sledovat jak se ničí. Nenechala k sobě přistoupit člověka, všechny urážela odháněla a na nikom jí nezáleží. Na každém kroku v domě viděla jen tvář Luca, šťastnou tvář, najednou se jí zdálo, že po celém domě jsou pouze jenom jeho fotky. Možná že i jsou. Studovala školu, dobrou školu ve městě její prospěch byl zvláštním způsobem dobrý ale nemohla už dál. Její matka se jí začala znechucovat tím co dělala, takže při studiu vysoké školy se odstěhovala do podnájmu, protože s nimi nechtěla mít už nic společného. Málem zabila i svou matku ale na poslední chvíli jí nechala zachránit a zavolala pomoc. Od té doby s ní matka nemá žádný kontakt což byl účel. Není radno si s ní zahrávat.